Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tsumetai

21. 7. 2010

Ležím na posteli a přemýšlím nad tou situací, kterou teď prožívají Yukio, Kuro a Sim. Je to hodně těžká zkouška jejich lásky, ale věřím, že oni jí zvládnou, i kdyby si Yukio nikdy nevzpomněl. Bylo až neuvěřitelné, že zapomněl tak rychle. U jiných Atakaiů jsou to někdy i měsíce než zapomenou.

„Irisi, nad čím přemýšlíš?“ optá se mě zvědavě Eri a Kari se na mě se zájmem podívá.

„Musím pořád myslet na ty tři vedle. Mučí mě, když je vidím jako tři hromádky neštěstí a vím, že jim nemohu nijak pomoc,“ povzdechnu si a přitáhnu si své miláčky k sobě.

„To jsi ještě neviděl to nejhorší,“ špitne Kari a tím si vyslouží naše nechápavé pohledy.

„Předevčírem v noci mě probudily tiché vzlyky, které vycházely z koupelny. Šla jsem se tam podívat a našla jsem tam Kura. Krčil se ve vaně a brečel. Když jsem spatřila jeho rudé a nateklé oči docela mě to vyděsilo. Vlezla jsem si k němu do vany a objala ho. Začal mi brečet do ramene a mezi vzlyky říkal, že je to všechno jeho chyba, že jen všem okolo ubližuje a že už nechce žít, ale je prý takový zbabělec, že se nedokáže ani zabít,“ řekne smutně Kari a já úplně ztuhnu, když mi dojdou její slova.

„Bože doufám, že neudělá nějakou kravinu,“ povzdechnu si a zavřu oči.

„Když jsem mu řekla, že ho Yukio z celého srdce miluje a že by ho zabilo, kdyby si něco udělal, tak mi sice pod nátlakem ale slíbil, že se o nic nepokusí,“ uklidňuje mě Kari. Eri si na mě obkročmo sedne a věnuje mi krásný polibek. Ten mu s radostí oplatím, ale pak mi jeho rty ukradne Kari, která se přemístila za Eriho a začala ho jemně hladit na hrudi. Během chvilky ho zbaví trika a začne jeho krk zasypávat motýlími polibky. Já je jen mlsně pozoruji a užívám si jejich sténání. Když už je Eri jen ve spodním prádle, vymění si své pozice a tentokrát začne Eri svlékat Kari. Nejprve jí sundá tílko a přes podprsenku, kterou jsem jí mimochodem koupil já, jí začne jemně masírovat prsa a zasypávat její krk jemnými polibky. Poté jí hbitě rozepne podprsenku a mě se tak naskytne pohled na její krásná prsa, která se vlní pod dotyky hladových rukou Eriho. Teď se už zapojím i já a začnu Kari rozepínat kraťásky. Stáhnu jí je ke kolenům a Eri se postará, aby se odporoučely z Karina těla. Já jí zasypávám bříško jemnými doteky, které jí přivádějí k šílenství. Kari se ode mě trochu odtáhne a skloní se k mému klínu. Eri se přemístí za mě a začne mi rozepínat košili a hladit po hrudi. Když je má košile zcela rozepnutá začne mi jí Eri pomalu svlékat a každý nově odhalený kus mých zad jemně políbí. Kari mi mezitím sundá kalhoty i se spodním prádlem a začne si hrát s mým již ztopořeným penisem. Pod náhlou vlnou slasti se prohnu a opřu o Eriho a díky tomu na zádech ucítím jeho penis, který je stále uvězněn pod jemnou látkou slipů. Nahmatám jejich okraj a pomalu mu je svléknu. Poté mi Eri uvolní místo a já si lehnu. Eri si na mě sedne tak, že mi strčí jeho krásný zadeček přímo pod nos, ukradne si Kariny rty a začne se starat o to, aby byla zcela nahá stejně jako mi. Já se mezitím ujmu laskání Eriho penisu a dírečky a také připravování ho na můj vstup. Když je Kari zcela nahá pomůže jí Eri na mě nasednou a když jsem v ní celý, začne jí pomáhat s nadzvedáváním a přitom jí náruživě líbá. Po několika prudkých pohybech se Kari dočká uvolnění v podobě slastného orgasmu. Poté se Kari uvelebí vedle nás a já se hladově vrhnu na to druhé zvíře. Tohle mi dělají schválně. Vždy mě jeden z nich nabudí k prasknutí a potom abych tu znásilňovat toho druhého pro uvolnění toho šíleného tlaku v rozkroku. Povalím Eriho do peřin a prudce vniknu do připraveného otvůrku blaha. Eri se pod náhlou vlnou rozkoše prohne a přisaje se mi na rty. Okamžitě začnu tvrdě přirážet a líbáním ztišovat Eriho slastné vzdychání. Po několika prudkých přírazech se konečně tlak uvolní a já společně s Erim vyvrcholím. Opatrně z něj vystoupím a plácnu sebou unaveně do peřin. Během minuty se na mě ty dvě potvůrky namáčknou, až mám pocit, že mě chtějí umačkat k smrti.

„Tak honem spát, zítra vstáváme, blechy,“ otituluji je a přikreju nás.

„Ty musíš vstávat do školy a my tu budeme celý dopoledne válet šunky a čekat až se vrátíš,“ zavrní mi do ucha Eri.

„Tak to máš špatné informace, protože vy dva jdete do školy taky a to do mé třídy,“ opravím jeho domněnku a oba na mě vrhnou zlý pohled.

„My do školy nechceme,“ zavrčí Kari.

„Ale půjdete. Tohle rozhodl Yukio a toho poslouchat musíte i kdybyste nechtěli,“ zavrčím nazpět a zavřu oči ve znamení, že tahle debata skončila. Blechy si jen naštvaně povzdechnou a odeberou se do říše snů.

                                                           *******************

Ráno mě probudí jemné šimrání na zádech. Otevřu oči a hned dostanu krásný ranní polibek od Sima a pak hned od Yukia. Protáhnu se a ve stejnou chvíli se rozletí dveře a v nich Iris.

„To snad nemyslíte vážně? Máte už být oblečený a připravení jít,“ vyštěkne hned, jak nás spatří v posteli.

„Cože? Kolik je?“ vyhrknu zděšeně.

„Půl osmý,“ řekne otráveně Yukio.

„Yukio už zase? Říkal jsem ti, že budeme chodit do školy včas,“ štěknu a hrabu se z postele co na tom, že on to vlastně neví, když všechno co se mě týče, zapomněl. Rychle na sebe začnu házet oblečení a vyhánět ty dva z postele.

„Jo říkal, ale to jsi mi dobrovolně nespal v posteli,“ zabručí si pro sebe, ale já to moc dobře slyšel.

„A co. To neznamená, že budeš dělat jako bych to neřekl,“ zpražím ho a až teď mi dojde, co vlastně řekl.

„Jak víš, že jsem s tebou poprvé nespal dobrovolně?“ vyjedu na něj. Yukio na mě čumí jako ten největší magor a v tuhle chvíli je neschopen slova.

„Irisi, on si vzpomněl. Tedy vybavil si první ráno, kdy jsme se vzbudili spolu v jedné posteli,“ vybafnu rozzářeně na Irise.

„Tak to vypadá, že si časem vzpomene na všechno,“ usměje se a já skočím Yukiovi přímo do náruče. Podle jeho výrazu zjišťuju, že už pochopil, o co tu jde stejně jako Sim.

„Je sice hezké, že máš radost, Kuro, ale škola volá a navíc dnes nastupují i Kari a Eri tak pohněte než se rozhodnou, že nikam nepůjdou,“ řekne s úsměvem Iris a odejde z pokoje.

„Já jim dám, že nikam nepůjdou,“ zavrčí Yukio a když jsme hotový, žene nás do koupelny, kde spácháme rychlou ranní hygienu a pak do kuchyně, kde se v rychlosti najíme a nakonec všichni letíme do školy jako splašení. Já Yukio a Sim vlítneme do třídy a Iris odvede Kari a Eriho do ředitelny. Když si sedneme do lavice, akorát zazvoní, ale to nás netrápí, protože teď máme Irise.

„Copak buzíčkům se dnes nechtělo vstávat?“ začne s těmi svými blbými kecy Mika.

„Hel Mika nebyl jsi to náhodou ty, kdo mě nedávno mailem zval na rande?“ optá se Sim a třída vybuchne smíchy. Mika se rudý až za ušima odebere ke své lavici právě ve chvíli, kdy do třídy vejde Iris i s dvojčaty. Ti dva na sebe ihned strhnou všechnu pozornost třídy až na nás.

„Tady je nějak rušno nemyslíte?“ zavrčí Iris.

„Pane učiteli, promiňte, ale chudáček Mika se nějak nemůže vyrovnat s tím, že byl odhalen,“ přihlásím se a tím vyvolám další vlnu smíchu.

„No to asi bude chtít nějaké to vyzkoušení na vylepšení nálady, že Mika,“ uhodí do spolužáka, který na něj vyvalí oči, až se bojím, aby mu nevypadly.

„No ale teď k věci. Máme tu dva nové žáky. Tohle jsou dvojčata Eri a Kari Coulsons,“ oznámí třídě a všichni se ihned obrátí na Yukia.

„Neřekl jsi nám, že máš sourozence,“ uhodí na něj a Eri vyprskne smíchy. Iris ho rychle uklidní a ukáže jim na volné lavice hned vedle nás.

„A proč bych měl? Nic vám do toho není,“ zpraží je Yukio a dál si jich nevšímá.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

kawaii

keishatko (www.keishatko.blog.cz),29. 3. 2011 14:11

tak to vyzerá, že sa všetko vylepšuje...tak tak...

Ach jaj,ach jaj

Haku,1. 8. 2010 8:16

Ani nevies aku mam hrozitansku radost...konecne si zacina spominat,tak dufam,ze teras bude uz len dobre,kapca bola super.

gomene

Yui-chan,22. 7. 2010 11:28

Gomen za zpoždění, byla jsem teď2 dny v práci...jinak krásná kapitolka, jsem opravdu zvědavá, jak to ukončíš a doufám, že všecno dobře dopadne =)....tak koukej přidat pokráčko

Kawai

Soubi,22. 7. 2010 0:32

Nádherná kapča....jsem moc ráda, že to s tím vzpomínáním vypadá dobře, snad si Yukio vzpomene na všechno :). A jinak se ti to moc povedlo, těším se na další díl. :D

:-)

Lachim,21. 7. 2010 18:57

Nádherný díl.

=0)

Teressa,21. 7. 2010 17:49

super diel=) ja chcem byt na karinom mieste....ach jaj...ale aj tak sa uz moooc tesim na pokracko=) uz aby tu bolo=) rychlo prosiim=)