Kowai Yume

 Ráno se probudím v Reiově hřejivém objetí a hned se mi vybaví události posledního večera. Při vzpomínce na mé snažení o vyznání se ze svých citů, zčervenám a raději na to přestanu myslet a více se přitisknu k tělu pod sebou. Rei se jen trochu zavrtí, ale nevzbudí se. Prohlížím si jeho uvolněný obličej a stále nemůžu uvěřit faktu, že můj sen se stal skutečností. Jemně pročísnu jeho kaštanové vlasy a tím si vysloužím pohled do jeho krásných nyní rozespalých čokoládových očí.

„Dobré ráno, myško,“ pronese s úsměvem. Nad tím oslovením trochu nadzvednu obočí, ale nekomentuju to, protože se mi to docela zamlouvá. Zvláštní, oslovit mě myško, když jsem napůl šelma.

„Dobré,“ oplatím mu a položím si hlavu na jeho prsa. Zaposlouchám se do klidného tlukotu jeho srdce a Rei mě začne hladit po zádech.

„Podle tvého uvolněného výrazu soudím, že si vše pamatuješ,“ šeptne do příjemného ticha pokoje. S lehkým úsměvem přikývnu, natáhnu se k jeho obličeji a jemně se mu přisaju na rty. Rei se ke mně okamžitě přidá a polibek prohloubí.

„Jen se bojím Ikkiho reakce až se to o nás dozví,“ vydechnu, když se od sebe odtrhneme pro nedostatek kyslíku v plicích. Rei se nad mými slovy zamyslí ale než stačí vyslovit svou domněnku, rozrazí se dveře a do mého pokoje vpadne Ikki. V ten moment by se do mě krve nedořezal. Nečekal jsem, že to praskne tak rychle, vůbec nevím, co bych měl říct nebo udělat. Ikki bez zájmu prohlédne situaci a pak se zhluboka nadechne.

„Vy jako nebudete vstávat?“ spustí a tím nás oba dokonale vykolejí. Čekali jsme, že začne vyvádět ohledně toho, jak se k sobě nazí tiskneme v mé posteli a on mezitím vyšiluje kvůli snídani, jak mi dojde, když se podívám na hodiny.

„Co na mě čumíte jako pulci na žábu? Ať jste do 5 minut dole nebo si pro vás dojdu,“ zavrčí a pak odkráčí z pokoje. S Reiem se na sebe nechápavě podíváme a hned se pakujeme z postele. V rychlosti se prostřídáme v koupelně, hodíme na sebe nějaké oblečení a už upalujeme do jídelny. Když nás Ikki spatří, hodí pohled k hodinám a pak spokojeně pokývá hlavou. Zdá se, že jsme to stihli v rekordním čase. Posadím se na své místo a rozhlédnu se po všech přítomných. Ikki má stále ten samí neutrální výraz, Yoru má oproti tomu na rtech uvolněný úsměv. Horší už je to se smečkou. Kenshin to jak se zdá hodně přehnal s pitím, protože je bílý k smrti a rukou se drží za hlavu. Atari se jak se zdá moc nevyspal, protože to vypadá, že si za chvíli dá hlavou o stůl a Tsubaki probodává Sasariho vražedným pohledem. Nejspíš se večer pohádali. Tomuhle já říkám příjemné ráno. S popřáním dobré chuti se pustíme do jídla a já po očku pozoruji Ikkiho. Snídaně proběhne v klidu a po ní se s námi smečka rozloučí a vydají se za svými povinnostmi. Už se chceme s Reiem vypařit když nás Ikki zadrží a pokyne nám, abychom ho následovali. Dovede nás do obývacího pokoje, kde už čeká Yoru a pokyne nám, abychom se posadili. Upřímně z tohoto setkání nemám dobrý pocit, který ještě umocňuje Ikkiho nic neříkající pohled.

„Zdá se, že včerejší noc přinesla mnoho ovoce,“ pronese Yoru, když se všichni pohodně usadíme do křesel. Jediný Ikki zůstane stát. Nechápavě se na Yoru podívám a pak stočím svůj pohled k Reiovi, který mi gestem naznačí, že tím ovocem myslel nás. V ten okamžik zrudnu jako jahoda a pohled zabořím do země.

„To ano. Konečně jsem byl schopen Momo říct, jaké city chovám k jeho osobě,“ ozve se Rei hrdě.

„Hm. Vážně? A copak jsi mu řekl?“ optá se Ikki s pohledem, který nejevil známky jakéhokoli pocitu.

„Řekl jsem mu, že ho miluju a za tím si stojím. Proto bych se tě rád zeptal, zda nám náš vztah schválíš,“ podívá se mu přímo do očí odhodlán neustoupit za žádnou cenu.

„A když neschválím?“ optá se významně.

„Tak stejně nezabráníš tomu, abychom se milovali, a navíc bydlíme pod jednou střechou, a proto se bez problému budeme vídat,“ odpoví s vítězným úsměvem. Těkám pohledem z jednoho na druhého a čekám, kdo první od této kočkované ustoupí. Na Reiovi vidím, že se mě nevzdá, i kdyby to znamenalo, že začne válku s Ikkim. Jsem nehorázně šťastný, že tolik bojuje za naší lásku. Ujišťuje mě to totiž v tom, že mě doopravdy miluje. Teď už záleží jen na Ikkiho rozhodnutí. Ale i když to neschválí, nezabrání nám se stýkat, přesně jak řekl Rei.

„Jsi si vážně jistý, že tomu nezabráním? To mě neznáš, když se pro něco rozhodnu, tak toho také dosáhnu,“ ušklíbne se škodolibě a do mě se dá vztek. Nechápu, o co mu jde? Vždy jsem si myslel, že mu jde především o mé štěstí, ale teď se mi ho snaží vzít.

„Onii-sama pro mě je milostný vztah a vzájemné porozumění nejdůležitější co se důkazu lásky týče. S Reiem už tyto dva body lásky splňujeme proto ti nedovolím abys mi vzal to nejcennější, co na světě mám,“ vyštěknu nakvašeně. Ikki se na mě významně podívá a pak znovu spustí.

„Milostný vztah říkáš? To je pro mě novinka,“ pozvedne jedno obočí a čeká, až mu to podrobněji vysvětlím.

„Už dvakrát jsme se v důkazu naší láky pomilovali. Je pozdě toto pouto zničit,“ zavrčím se značnou dávkou navztekanosti. Ikkimu se po mém vysvětlení a zároveň přiznání objeví na tváři úsměv. Ne škodolibý, ale přátelský a plný pochopení.

„On to vážně přiznal. Máš můj obdiv miláčku,“ vydechne Yoru směrem k Ikkimu a já se na něj podívám jako na blázna. O čem to sakra mele?

„Já ti to říkal, že stačí trocha provokace a hned z něj vypadne i to co chtěl utajit. Tak to bychom měli. Myslím, že v tuto chvíli nemám žádný pádný důvod proč váš vztah neschvalovat. Doufám, že vám to dlouho vydrží a omlouvám se za tuto šaškárnu,“ pronese s úsměvem a při omluvě se lehce pokloní na důkaz upřímné omluvy. Pak nás obeznámí se sázkou, kterou uzavřel s Yoru. Ikki si totiž vsadil na to, že v rozčílení přiznám, že jsme spolu spali. Yoru nechtěl uvěřit faktu, že bych to byl schopen přiznat a proto se vsadili.

„Chcete tím snad říct, že jste celou tu dobu věděli o tom, že jsme se spolu vyspali?“ hlesne překvapeně Rei a mě až po jeho slovech dojde pointa jejich sázky.

„Ta změna v Momově chování se nedala přehlédnout, navíc moc dobře vím, jak vypadá člověk s opicí a po příjemně strávené noci. To, že tě Momo miluje, jsme věděli už od začátku a u tebe jsem to v poslední době taky začínal tušit. S Ikkim jsem se podělil o své informace a došli jsme k názoru, že už jste do toho praštili, ale oba jste dělali, že si na to nevzpomínáte,“ osvětlí nám to Yoru a na mě jdou mdloby. Tak oni to celou dobu věděli a já se to přitom snažil jako blbec utajit. Nakonec od obou dostaneme požehnání a já pak skočím Reiovi kolem krku. Konečně s ním můžu být. Cítím se jako v pohádce.

***********

Už je to pár dní co jsem přišel k sobě, ale stále jsem nepovolil informovat o tom Sika. Anee jsem nařídil, aby když se bude dožadovat další návštěvy, ať mu řekne, že můj stav není pro návštěvu ideální a tudíž ho ke mně nemůže pustit. Nechci, aby věděl, že už jsem v pořádku a začal se vyptávat na důvody, proč už nepokračuju v trestu. Do doby než jsem zkolaboval, mučil jsem ho každý den, proto by mu bylo divné, že jsem tak najednou přestal. Nevím, jestli bych byl ještě schopen mu ublížit. Zatím ho nechám v nevědomosti a třeba ho to přiměje k doznání a já si zatím vyřídím všechny papíry, co se mi tu za ty dva týdny nahromadili. Právě sahám po poslední hromadě dokumentů, když do pracovny vejde naštvaná Anee.

„Já už to nevydržím. Kdy mu hodláte říct, že už jste v pořádku?“ spustí okamžitě a přitom se rázně opře o stůl.

„Ještě nevím. Co se děje?“ optám se nechápavě a prohlížím si její nabroušený výraz. Anee je velmi klidná dívka a jen tak jí něco nerozhází, proto mě dost udivuje vidět ji v takovém stavu.

„Siko se mě neustále vyptává na váš zdravotní stav a dožaduje se další návštěvy. Já už nevím co mu říct, aby dal pokoj,“ rozhodí rukama, kterými poté třískne do stolu. Tato informace mě dost šokuje, nechápu přec mě tak moc chce vidět, když se celou dobu držel co nejdál ode mě.

„Už jsem tu skoro hotov, jen dodělám tyto dokumenty a dojdu za ním,“ uklidním ji a vrátím se k práci. Anee mi už v klidu poděkuje a opustí pracovnu. Ani ne za půl hodiny mám práci za sebou a zavolám Deimona, aby vše založil na svá místa.

„Jdeš za Sikem?“ optá se, když urovnává dokumenty.

„Ano, doslechl jsem se, že je nějaký rozdivočelý,“ usměju se a vydám se za tou potvůrkou. Nečekal jsem, že za ním půjdu tak brzy, ale bohužel okolnosti jinak nedají. Jsem zvědavý jak se mnou bude jednat, po tom co se stalo.