Jdi na obsah Jdi na menu
 


Záchranná akce

15. 5. 2012

 Jakmile vejdeme do chodeb, zaútočí na nás démoni. Ty krysy na nás útočí dosti zákeřnými kouzly, ale to nás nezastaví, hlavně mě ne. Každý se bez větších obtíží probouráváme do určené chodby a po necelých třiceti minutách se na konci chodeb spojíme v jednu skupinu. Chvíli vyčkávám, a jakmile ucítím, že se mu chystají znovu ublížit, kouzlem vyrazím dveře a s pohledem vraha vstoupím do místnosti. Shinigami, který se chystal Naramienovi probodnout břicho strne, ale meč nechá stále namířený na jeho cíl. Naramien je nejspíš z části v bezvědomí, ale změnu atmosféry zaregistroval.

„Nečekal jsem, že se tu objevíš zrovna ty. Čekal jsem Shiroyu,“ pronese Shinigami držící meč. Je divné, že o mé existenci ví. Nejspíš v tom má prsty Aoi, ten jediný to z našich nepřátel věděl.

„To mě vážně mrzí, že jsem tě zklamal, ale věřil bys, že vy jste mě nezklamali? Bylo mi divné, že démoni jen tak unesou vlastníka Shiroyi krve, tak jsem si domyslel, že za tím budete vy. No a trefil jsem se,“ ušklíbnu se jedovatě. Můj hlas přinutí vyčerpaného Naramiena zvednout hlavu a jakmile mě spatří, objeví se mu v očích děs. Myslím, že ani není divu, vzhledem k tomu co všechno jsem mu provedl, ještě když jsem byl pouhou částí Shiroyi.

„Zdá se, že tě nevidí rád, že by rodinná nesnášenlivost? Mám pro tebe návrh Yami. Vydám ti toho ubožáka, když nám přenecháš Ravena. Máme s ním ještě nevyřízené účty,“ nabídne mi ten slizkej parchant obchod. Zdá se, že jim Raven hodně leží v žaludku. Nezaujatě se ohlédnu po Ravenovi, který v tuhle chvíli pění vzteky a pak se znovu pohledem vrátím k mému protivníkovi.

„Narazil si na špatnou osobu, já zásadně neobchoduju. Vydej mi Naramiena a já se smiluju a zabiju tě rychle a bezbolestně,“ odpovím na jeho nabídku chladně a ostatní Shinigami viditelně znejistí. Ovšem jejich šéf ne. Ten se jen pohrdavě ušklíbne a zaryje Naramienovi meč do břicha. V ten moment se skladem rozlehne bolestný řev, ale ne jen ten Naramienův ale i jednoho z těch zrůd, kterému jsem ve stejnou chvíli prorazil ruku hrudníkem. Jakmile Shinigami naposledy vydechne, změní se v prach. Je tak snadné je zničit tak proč se tu s nimi vůbec zahazuju?

„Yami-sama, krvácíte,“ vydechne Raven. Jo toho jsem si taky všimnul, hlavně té obrovské skvrny na tričku v místech kde má Naramien zabodnutý meč. Nemám rád, když mi někdo špiní věci krví. Ta má se sakra blbě pere. Většinou zanechává skvrny, když se okamžitě nenamočí. Dokonce, i když se všechna krev vrátí zpět do těla tak skvrna zůstane.

„Tohle mě už vážně nebaví,“ pronesu nakvašeně a všem pokynu aby se stáhli. Okolo Naramiena vytvořím štít, tak aby si toho Shinigami nevšimli, uvolním se, zavřu oči a chvíli se soustředím. Skrze sebe uvolním temné stíny a nechám je plazit se ke všem Shinigami a když je vše připraveno, otevřu oči a bez jediného slova dám pokyn stínům, aby pohltily ty šváby. Když jim dojde, že je něco obaluje, začnou se bránit, ale to vše jen zhorší. Urychlí si tím proces obalení a do minuty se začnou dusit. Nemilá smrt to udušení, ale nic jiného si nezaslouží. Po pár minutách temné stíny stáhnu a na místě Shinigami zbude jen prach. Všem poděkuju za dobrou práci a s tím, že to tu už zvládnu, je propustím. Přistoupím k Naramienovi a přičapnu si k němu.

„Ty jsi vážně pablb, takhle se nechat chytit, dokážeš jen ty,“ povzdechnu si, když už tu zbudeme jen mi dva. Osvobodím ho z pout, a co nejšetrněji mu vytáhnu meč z břicha. To vyvolá další bolestný řev a i já začnu více krvácet. Oběma nám krev zkrystalizuji a chystám se ho vzít do náruče, když v tom mě od sebe odstrčí.

„Nesahej na mě, parchante!“ vyštěkne a přitiskne se co nejvíc ke stěně. Přitom trochu zděšeně pozoruje krystal vytvořený na jeho břiše. Myslel jsem si, že o tom neví a teď se mi to potvrdilo.

„Nech si tyhle pitomosti na později. Možná sis nevšiml, ale já ti přišel pomoc, ne ublížit. Buď mě necháš, abych tě odsud odnesl nebo si jdi po svých,“ opáčím nevrle. Já ho tu zachráním a on ještě bude peskovat.

„Půjdu sám a nikdo se tě o záchranu neprosil,“ zaprská.

„Jak chceš,“ rozhodím naštvaně rukama a vydám se ke dveřím. Tam se zastavím a ohlédnu se. Naramien se snaží všemožně vstát, ale pochopitelně se vždy nakonec skácí. Je strašně vyčerpaný, jsem si stoprocentně jistý, že nevstane. Dobrých pět minut to zkouší a pak se vysílený svalí na zem a už nemá ani sílu na další pokus. Vrátím se a přičapnu si k němu.

„Tak co, uznáš už, že beze mě se ven nedostaneš nebo tu plánuješ chcípnout?“ optám se.

„Prosím, dostaň mě odsud. Prosím, bojím se,“ podívá se na mě se slzami v očích a odevzdaně ke mně natáhne ruce. Úlevně se usměju a ochotně ho vezmu do náruče. Naramien mi obtočí ruce kolem krku a pevně se ke mně přitiskne. Asi se bojí, že bych ho tu nakonec přeci jen nechal. Hlupáček, to bych nikdy svému dvojčeti neudělal. Není Shiroye podobný jen vzhledem ale i chováním a to by měl mít jinou osobnost. Otevřu pentagram a přesunu se zpět do obýváku Gabrielova domu. Tam na mě netrpělivě čeká Serien s Hanako. Když mě spatří, oba se zděsí nad stavem té blechy v mém náručí. Ten vnímá jen okrajově, takže na Serienovi všetečné otázky není schopen odpovědět.

„Musím ho vzít do temnoty. Jedině když budeme všichni tři pohromadě, můžeme si tato vážná zranění vyléčit,“ pronesu a Serienovo naléhání, že chce jít taky, opět zamítnu a pak se přesunu do temnoty. Tam se vydám do sklepení, kde se střetnu s Nikolajem a Azraelem. Ti Naramiena jen s hrůzou sledují a nechají mě, abych dělal svou práci. Teď přijde ta těžší část.

„Až nás všechny uzdravím, pravděpodobně upadnu do komatu a Naramien taky. Když jsem to zběžně propočítal za 2-3 dny se vzbudíme. Nejlepší bude, když ho ihned po procesu odnesete zpět k Serienovi. Stále ho svíjí kletba tak by nebylo moudré, kdyby se probral tady. Shiroya zůstane v krystalu a bude pokračovat v předešlé práci. Tahle událost ten proces dost zbrzdí, takže nedokážu odhadnout, kdy se vzbudí i on,“ podám jim instrukce a pustím se do díla. S Naramienem v náruči si sednu ke krystalu, o který se zády opřu, takže jsem schopen se napojit na oba. Zhluboka se nadechnu, zburcuju veškerou svou energii a začnu odříkávat verše, ve kterých žádám energii temnoty, aby mi pomohla uzdravit její pány. Po třetím verši ucítím, jak mým tělem prostupuje mocná energie a přese mě putuje k Naramienovi a Shiroye. Nejdřív se začnou zahojovat Naramienovi rány a když na něm nezůstane ani škrábnutí všechna energie se zaměří na Shiroyu. Zkrystalizovaná krev hyzdící celou místnost začne kapalnět a postupně se vracet zpět do krystalu, tedy do jeho těla. Poté co je i zde hotova, vrátí se do mě a vyléčí má zranění. Ve chvíli kdy odříkám poslední verš, mě energie opustí a já ztratím vědomí.

 **********

Pečlivě sleduji rituál před sebou a žasnu nad rychlostí, kterou se rány zahojují. To jak se Shiroyi krev začne vracet zpět do těla, mi přijde nechutné, ale jsem rád, že vše jde hladce. Když je Yami hotov tak přesně podle jeho slov upadne do hlubokého spánku a i Naramien není při vědomí. Nikolaj se ujme Nariho, kterého pentagramem přenese zpět a já odnesu Yamiho do jeho pokoje. Opatrně ho položím na postel a nedá mi to, abych si ho neprohlédl. Jeho obličej je nyní uvolněný a vůbec nezobrazuje zlo, jehož je ztělesnění. Musel být opravdu velmi vyčerpaný, protože on normálně nespí. Zajímalo by mě, co po nocích dělá, když nespí. Jak se mi jednou svěřil tak nemá stejné potřeby jako ostatní. Prozradil mi, že ani nepociťuje hlad, ale dokáže přijmout chuť jídla a Nikolajova kuchyně mu tak zachutnala, že se pro něj jídlo stalo součástí každého dne. Popravdě mě už ani tak nepřekvapuje on jako Arami. Vůbec jí nevadí být po boku bezcitného a krvelačného tvora, spíš naopak. Celou dobu co je tu s Yamim vede živé konverzace, hrají hry a hlavně se v jeho společnosti příjemně baví. Je snad možné, aby i Yami měl svou laskavou tvář, kterou nedokáže před nevinností jako je Arami skrývat? Nechám toho nesmyslného uvažování a rozhodnu se zbavit ho špinavého oblečení. Nebylo by dobré, aby celou dobu spal v zakrvácených věcech. Opatrně ho vyprostím ze spárů oblečení a překvapeně pozdvihnu obočí. Celá záda mu totiž pokrývá tetování ve formě hada bojujícího s drakem. Okamžitě v tom poznám znak Shiroyi. Jenže tento znak je obohacen o obruč textu ohraničující ornament. Text je psán mrtvým jazykem a obsahuje přísahu věrnosti. To proto Shiroyu poslechne na slovo. Je všeobecně známo, že porušení takovéto přísahy je krutě trestáno a to zřejmě nechce zažít ani Yami. Docela se mi ulevilo, teď když vím, že si Shiroya jeho zhmotnění promyslel. Za tuto věrnost by měl děkovat hlavně Akuma, protože Shiroya ho nezabije, pokud mu k tomu nedá hodně vážný důvod, ale Yami, ten by ho zabil bez mrknutí oka a neohlížel se na ostatní.

 

d087587d36_51957946_o2.jpg

Tady máte na ukázku znaku, který má Yami na zádech, jen ta přísaha chybí :-)

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Tomu se říká akce...

Soubi,22. 8. 2012 15:29

...takováhle záchranná operace musí být fakt náročná, když se k tomu přičtou i ti odporní Shinigami. Ale jsem moc ráda, že naše "svatá trojice" :D je už v pořádku, co se zdravotní stránky týče. A jaké mají krásné zážitky, konečně se Yami a Naramien setkali naživo, i když Nari z toho byl mírně řečeno v šoku.... Tak snad se všichni v pořádku proberou a Shiroya dokončí tu přípravu.
A jen tak mimochodem, ty Yamiho myšlenkové pochody na téma: 'Jak těžké je vyprat mou krev' mě vážně pobavily :D

-............

kana,17. 5. 2012 14:34

pěkný znak, chudáčci moji, snad se brzo doopravdy probudí, zabít démony a shinigami, tss, co si to vůbec dovolili
tenhle díl se ti doopravdy moc povedl :-)

překrásné

Yui-chan,15. 5. 2012 21:42

Kuroki, ty jsi opravdový talent...tohle byl úžasný díl, přesně podle mého gusta. Trocha akce, trocha magie a ke konci trocha naděje, že všechno bude dobré. Víc takových dílů by mi vůbec nevadilo ;). A to tetování, úplně ho vidím na tobě...neplánuješ něco? ;) Jinak mě strašně, strašně moc zajímá, jak se Serien zbavil toho zmanipulování, když to nebylo od Akumy? Že by kouzlo? :D Doufám, že se Shiroya brzy vzbudí a všechno dá do pořádku. Jo a Narimu se chuádkovi nedivím, že se Yamiho bojí..taky bych se bála prožít si to, co on. Tak doufám, že mu Arami pomůže najít i lidksou stránku svého já a Nari si k němu najde cestu (přátelskou samozřejmě, opovaž se to brát jakkoliv jinak! :D). Moc se těším na další díl, tak piš piš.